top of page

Co je ESG

ESG je zkratka pro měřitelná kritéria, kterými lze hodnotit a porovnávat udržitelnost firem.

Jde o oblast životního prostředí (Environment), společnost (Social) a oblast řízení podnikání (Governance).

 

Historie ESG

ESG rámec byl poprvé použit Kofi Annanem, bývalým generálním tajemníkem OSN, v roce 2004. V roce 2005 pak byla vydána první studie "Who Cares Wins" vytvořená ve spolupráci s největšími institucionálními investory. Tato studie přinesla důležité poznatky o vztahu mezi finančním úspěchem a ESG faktory.

Co všechno za pojmy se k ESG váže si můžete přečíst v sekci Slovníček ESG. ESG zkrátka nemá jeden omezený význam, ale je spojováno s mnoha oblastmi - od vykazování dat udržitelnosti, po rating firem a udržitelné investování.

Co není ESG?

ESG se často srovnává s CSR (Corporate Social Responsibility), které bylo v oblasti udržitelnosti donedávna často skloňováno. Jde však o dvě různé koncepce. CSR se zaměřuje převážně na dobrovolné aktivity podniků, které mají pozitivní vliv na společnost a životní prostředí, jako jsou dobročinné akce a charitativní podpora neziskových organizací a projektů. Na druhé straně ESG je systematický rámec, který hodnotí nefinanční výkonnost podniků ve třech hlavních oblastech ESG.

Proč řešit ESG?

ESG se stalo nedílnou součástí hodnocení hodnoty podniku. Bylo prokázáno, že společnosti s dobře fungujícími ESG postupy dosahují vyššího finančního růstu a optimalizace, nižší volatility, vyšší produktivity zaměstnanců, snížené intervence regulátorů a právních zásahů (pokuty a sankce), růstu tržeb a snížení nákladů. (např. studie NYU/Stern Centre for Sustainable Business)

ESG data se stávají důležitým kritériem pro investory, kteří se zajímají nejen o výkonnost podniků, ale také o jejich vliv na společnost a životní prostředí. Pro ty jde o důležité vodítko udržitelnosti a tedy rizikovosti firem do budoucnosti.

Odběratelé jsou zase součástí dat velkých firem (např. v uhlíkové stopě, politik lidských práv, transparence), takže poptávka po ESG datech je aktuální už teď.

Stejně tak spotřebitelé a zaměstnanci preferují podniky, které přijímají zodpovědný přístup a respektují environmentální a sociální otázky.

Podniky, které budou schopny plnit ESG kritéria a implementovat odpovídající opatření, budou lépe vybaveny pro růst a konkurenceschopnost v době, kdy jsou trhy ovlivněny přerušením dodavatelských řetězců, zvyšováním cen vstupních surovin a přímými hrozbami vyplývajících z klimatické změny.

Reporting dat udržitelnosti 

Nejčastěji se aktuálně ESG skloňuje ve spojení s nadcházející povinností firem vykazovat dat udržitelnosti v rámci směrnice CSRD: Pojďme se na ni podívat blíž.

EU směrnice CSRD

O sladění toho, co za konkrétní oblasti a data si lze pod jednotlivými pilíři představit, usiluje evropská směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Ta již vstoupila v platnost a firmy budou povinny reportovat svá data o udržitelnosti. Tento evropský rámec ESG je základem pro rozdělení témat projektů na našem webu.

 

Kdo a kdy bude reportovat? 

Jako první budou mít povinnost reportovat pod CSRD velké společnosti veřejného zájmu nad 500 zaměstnanců od roku 2024 (publikovat report ve 2025).

 

Další na řadě budou od roku 2025 (publikovat report ve 2026) velké společnosti, které splní 2 ze 3 kritérií:

- nad 250 zaměstnanců

- obrat nad 1 mld. Kč

- rozvaha aktiv nad 500 mil. Kč.

 

Kótované malé a střední podniky (SMEs), tedy ty, jejichž cenné papíry jsou obchodovatelné na burze, budou mít povinnost reportovat od 2026 (vydat report ve 2027). Nekótované SMEs budou moci reportovat dobrovolně.

Co se bude reportovat?

Začínat se bude tzv. set 1 standardů ESRS. Ty jsou od léta 2023 vydané a firmy budou podle  nich reportovat začínaje 2024 (ty velké a veřejného zájmu). Tyto standardy obsahují dvě části:

1) obecnou část tzv. ESRS S2, kterou budou muset odreportovat všichni bez rozdílu. Týká se obecnějších věcí jako je byznysová strategie, řízení udržitelnosti ve firmě, řízení rizik a

2) tématická část: to jsou ony pilíře E-S-G a jednotlivá témata v nich. Konkrétně:

Životní prostředí (E)

E1 - Klimatická změna

E2 - Znečištění

E3 - Voda

E4 - Biodiverzita a ekosystémy

E5 - Využívání zdrojů a oběhové

hospodářství

 

V reportu podle ESRS nejde pouze o výpis tvrdých dat v excelu, report bude i hodně o kvalitativních datech, tedy "povídací" - firmy budou například popisovat, jak mají nastavené politiky v konkrétních oblastech, jak v nich pracují s riziky, příležitostmi a dopady svých aktivit a jak mají nastavenou zpětnou kontrolu.

 

V přípravě jsou ze strany poradní skupiny EFRAG i  tzv. set 2 - sektorové standardy.

Počítá se kolem 40 sektorů, jejich vydání je aktuálně plánováno na polovinu 2026.

Čím bude zpráva o udržitelnosti dle CSRD specifická?

- rozsah informací bude záležet na každé společnosti. Témata pro report bude vybírat na základě tzv. dvojí materiality (posouzení toho, jaký dopad má společnost na planetu a společnost a naopak, jak vnější prostředí ovlivňuje její byznys)

- zaměřuje se na hodnocení příležitostí, rizika a dopadu, který podnik má v ESG oblastech

- důležité jsou cíle a plány v jednotlivých oblastech ESG - tedy středně/i dlouhodobá perspektiva, nejen data za uplynulý rok.

- zpráva bude ověřena auditorem (úroveň auditu "limited assurance").

- zpráva bude strojově čitelná (reporty budou nahrány do evropské knihovny a mohou být snáze porovnatelné), XBRL formát.

Cílem prezentovaných projektů je ukazovat opatření, díky kterým firmy mají k dispozici relevantní ESG data a především pak vykazují posun k větší udržitelnosti v čase.

To je i záměr směrnice CSRD. Nestačí data pouze sbírat, ale také s nimi dlouhodobě pracovat  a zlepšovat svůj výkon v oblastech ESG na základě konkrétních opatření, projektů a inovací.

Co se bude v rámci směrnice CSRD a standardů ESRS vykazovat?

Lidé (S)

S1 - Vlastní zaměstnanci

S2 - Pracovníci v hodnotovém řetězci

S3 - Dotčené komunity

S4 - Zákazníci a koncoví uživatelé

Řízení podnikání (G)

G1 - Obchodní chování

  • Klima – cíle, uhlíková stopa, dekarbonizace, energie – spotřeba a mix

  • Znečištění  – emise do vody a vzduchu, anorganické a nebezpečné látky, látky poškozující ozonovou vrstvu

  • Voda – spotřeba vody, recyklovaná voda, oblasti ohrožené suchem

  • Biodiverzita a ekosystémy – chráněné oblasti, půda, odlesňování, fauna a flora

  • Cirkulární ekonomika – materiálové vstupy a výstupy, nakládání s odpadem, recyklace, udržitelné obnovitelné materiály

Životní prostředí

  • Zaměstnanci – bezpečnost práce, možnost zpětné vazby, charakteristika zaměstnanců, rovnost odměnování, diverzita, diskriminace

  • Pracovníci v hodnotovém řetězci – rizika a dopady, komunikační kanály, sledování incidentů

  • Komunity – zájmy a názory dotčených komunit, jejich zapojení, CSR projekty, charita, filantropie

  • Spotřebitelé a koncoví uživatelé – zájmy a názory zákazníků, komunikace a její kanály, bezpečnost produktů

Lidé

  • Obchodní chování – firemní kultura a obchodní zásady, whistleblowing – ochrana oznamovatelů, vztahy s dodavateli, prevence korupce a úplatkářství, lobbying, platební praktiky

Řízení podnikání

bottom of page